Obec Zaječov

OBEC ZAJEČOV

  ZOBRAZIT MENU

Aktuálně se nacházíte zde

Obsah stránky

Na úvod si dovolím krátkou citaci z článku Mgr. Miloše Garkische, který je uveřejněn ve 21. čísle sborníku Minulostí Berounska. Jde o vzpomínky c. k. feldkuráta Jana Evangelisty Eybla, pořízené na italském bojišti, při bitvě na Soči (snad nejhorší bitva války). Krutost této války je zobrazena v krátkém úryvku. Dne 30.11.1916. Málo jsem spal, padala rána za ranou. Včera první větší ztráty. Přímý zásah do krytu rezervy 13. setniny, 16 zraněných a 4 hned mrtví. Zaopatřil jsem vojáky Holzenegera, Kašpara a jiné. Dohromady 12 mrtvých. Potom na místě první pomoci – děsná zranění. Každý z mužů více než jedno. Ruce pryč, nohy a hlavy rozbité. Válka je pohana 20. století. Dnes jsem pochoval 9 našich vojáků. Hroby mělké na skále vedle trychtýře, vápnem se pohází a zahrabou. Rozbité zbytky těl, dvě hlavy, dvě nohy, strašné jen na to vzpomenout“.

A malá osobní odbočka - při čtení výše uvedeného článku jsem si uvědomil, že i můj děda, narozený ve Všeradicích, byl vojínem 88. pěšího pluku v 1. světové válce, byl zraněn a střepinu z granátu, kterou měl v noze, opatruji jako vzácnost. Jen škoda, že jsem se ho v té době nevyptával na podrobnosti. Teď toho lituji.

Před kostelem stojí pomník padlým zaječovským občanům v 1. světové válce a na návsi v Kozojedech je další pomník. Na obou je celkem vyryto 51 jmen. A mne to zaujalo. Odkud byli, kde se narodili, a kdo další z naší obce v této válce bojoval? A našel jsem jich 54 vč. nezvěstných.

 

V průběhu války vycházel deník ČECH (Der Böhme), který přinášel pravidelné zprávy o padlých, zraněných a zajatých vojácích. Dále pak C.K. Ministerstvo války pak vydávalo pravidelné seznamy ztrát (Verlustliste) a o legionářích psal týdeník  Československý legionář. A nejvíce posloužily údaje z Vojenského ústředního archivu Praha, ze kterého jsem zjistil i údaje o zaječovských legionářích v 1. světové válce. Pročetl jsem snad vše, kde se nacházela slova Zaječov a Kvaň.

Při sestavování databáze jsem tedy vycházel z různých pramenů a mohlo se mi bohužel stát, i když jsem si dával velký pozor, že ten samý voják je uveden např. mezi zajatými a padlými, mezi raněnými a legionáři nebo mezi raněnými a padlými. Navíc si vůbec nečiním nárok na to, že tyto seznamy jsou kompletní. V matrikách narozených jsem některá jména vůbec nenašel, stejně tak i v seznamech padlých. A když už jsem byl v tom hledání, přidávám ještě seznam zaječovských občanů, kteří v 1. světové válce bojovali v ruských, italských a francouzských legiích.  A překvapilo mne, kolik jich bylo, našel jsem, jich 38. Mé velké poděkování za pomoc patří bratrům Švandrlíkovým.

V databázích padlých a nezvěstných jsem nalezl tyto rodáky ze Zaječova, Kvaně a Nové Vsi:

Andrusievicz Konstantin, nar. 25.5.1881 ve Studziance č. 114 v Haliči, sloužil jako důstojnický sluha v Praze, oženil se 5.2.1908 s Barborou Hebedovou z Nové Vsi 10. Dne 1. listopadu 1915 byl jako desátník 9. pěšího pluku, 7. roty raněn a od této doby byl nezvěstný.  Výnosem arcibiskupského církevního soudu ze 7. ledna 1930 prohlášen za mrtvého s tím že den 31. prosinec 1917 jest dnem, který nepřežil. Anýž František, nar. 19.11.1890 v Zaječově 61 - 7. zeměbranecký pěší pluk. Datum úmrtí 21.9.1914 na poloostrově Parašnica v Srbsku (soutok Driny a Sávy), místo pohřbení neznámé. Anýž Gustav, nar. 1895 v Nové Vsi. 38. zeměbranecký pěší pluk. Raněn na ruském bojišti, zemřel 18.11.1914 ve Wadovicích na Haliči nedaleko Krakova v záložní nemocnici, místo pohřbení neznámé. Blahovec Jaroslav, nar. 3.7.1893 ve mlýně v Lochovicích – Oboře čp. 23, bytem ve mlýně v Nové Vsi čp. 2, vojín 7. zeměbraneckého pěšího pluku. Zemřel 19.2.1915 ve Skopje na srbském bojišti, místo pohřbení neznámé. Braun Václav, nar. 1899 v Zaječově, vojín 7. střeleckého pluku, padl v boji 2.2.1918 na Monte di Val Bella na břehu Piavy v Itálii, pohřben 9.2.1918 ve Valli dei Rochi, severozápadně od Trevisa  v Itálii. Březina Josef, nar. 12.10.1888 v panské cihelně ve Šťáhlavech 62, bytem v Zaječově, oddán 5. července 1913 ve Vejprnicích s Barborou Hlůžkovou, vojín 7. zeměbraneckého pěšího pluku, od 6.2.1915 na srbském bojišti nezvěstný, prohlášen za mrtvého. Černý Josef, nar. 30.12.1891 v Nové Vsi č. 18, vojín 38. pěší pluk. Padl v boji 14.8.1916 v Potutory, Termopilská oblast, Ukrajina, místo pohřbení neznámé. Ekl Eman, nar. 23.12.1875 v Zaječově 79(?), zemřel 1916, Hebeda František, nar. 1.12.1883 v Zaječově 9, zemřel v Olomouci.  Hebeda Vladimír, nar. 6.2.1892 v Nové Vsi 10, vojín 7. zeměbraneckého pluku, zemřel 2.4.1916.  Hnětkovský Antonín, nar. 3.12.1898 v Nové Vsi 35, vojín 11. pěšího pluku, padl 15.1.1918 v Itálii v bitvě na Pioneza di Solto, pohřben přímo tam téhož dne.Hnětkovský Heinrich (Jindřich), nar. 1891 v Zaječově (?), pěšák 91. pěšího pluku, zemřel s průstřelem hlavy 22.11.1914 v horském sanatoriu č. 10 a pohřben je v Kamenici v Srbsku. Hnětkovský Josef, nar. 9.4.1885 v Nové Vsi č. 22 - 38. pěší pluk. Padl v boji 24.11.1914 v Guschově na ruském bojišti, místo pohřbení neznámé. Hrabák Bohumil, nar. 24.6.1887 v Nové Vsi 5, vojín v 18. pěším pluku, padl 12.2.1918 na Monte Pertica v Itálii, pohřben 13.2.1918 na Monte Cisrom ve městě Feltre.  Oženil se 14.6.1914 s Františkou Karhanovou.  Hrabák Jan nar. 2.9.1889 v Obecnici, oddán 10.11.1913 s s Marií Hnětkovskou ze Svaté Dobrotivé – zemřel 15.1.1915 na bakteriální zánět střev ve vojenské nemocnici ve městě Valjevo, kde je i pohřben Hrabák Karel, nar. 30.11.1893 v Nové Vsi 5, padl 1914. Huml František, nar. 16.11.1881 v Zaječově 54, oddán 28.7.1914 se Zdenkou Maříkovou, padl 1918. Huml Maxmilián, nar. 4.9.1896 v Zaječově 47, vojín 7. domobraneckého pluku, padl 3.9.1916 v Maramaros, kde je i pohřben. Huml Václav, nar. 1.2.1889 v Zaječově č. 6 . Vojín 7. zeměbranecký pěší pluk. Padl v boji 23.8.1914 v Bijeljině (Bosna a Hercegovina) na srbském bojišti. V tomto městě je i pohřben. Huml Václav, nar. 11.10.1883 v Zaječově č. 47 - 88. pěší pluk. Nezvěstný od 12.3.1915 (padl?) ve Skopje v Srbsku, místo pohřbení neznámé.  Charvát Augustin, nar.10.6.1871 v Kvani 9. Zemřel 7.10.1917. Zraněn v zápolí v Srbsku, převezen do Bělehradu, kde v záložní nemocnici zemřel. Pohřben na vojenském hřbitově Bělehrad.  JágrJosef, nar. 25.4.1891 v Zaječově 39, padl 1918.  Jaroš Jan, nar. 29.4.1886 v Kvani 71, vojín 7. střeleckého pluku. Dne 14.11.1908 byl oddán s Terezií Šmídovou.  Zraněn v oblasti Kraňsku, zemřel 9.9.1917 v záložní nemocnici v Lublani (Laibach), pohřben tamtéž na hřbitově Jícha Josef, nar. 1889 v Zaječově, vojín - střelec domobraneckého 7. pluku, zemřel 27.6.1918 v záložní nemocnici v Plzni a pohřben byl 30.6.1918 ve Svaté Dobrotivé.  Jícha František, nar. 9.2.1881 v Nové Vsi 8. 38. pěší pluk. Padl 1.1.1915 na ruském bojišti, místo pohřbení neznámé. Jícha František, nar. 16.4.1882 v Zaječově 49 - 7. zeměbranecký pěší pluk. Zemřel 15.3.1915 v desinfekční nemocnici v Srbsku, místo pohřbení neznámé. Jícha František, nar. 1894 v Zaječově, vojín 38. pěšího pluku, padl 1.1.1915 na severní frontě ruského bojiště. Kasík Josef, nar. 16.11.1889 v Zaječově 7, padl 1914.  Kasík Emil, nar. 1896 ve Kvani 42, vojín 7. střeleckého pluku. Zemřel 22.7.1915 ve Wilkolaz, okr. Krasnik v Polsku na průstřel břicha a týž den zde byl pohřben (zapsal dr. Říha, plukovní lékař).  Kaucký Alois,  nar.  1.11. 1890 v Zaječově 73, padl 1918.  Kratochvíl Ferdinand, nar. 4.6.1893 ve Kvani 83, vojín 7. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 22.11.1914 na srbském bojišti.  Kratochvíl František, nar. 10.2.1887 ve Kvani 13, vojín 38. pěšího pluku. Padl 12.12.1914 v Haliči na severní frontě (ruské bojiště). Zemřel téhož dne v polní nemocnici č. 5/9. Kratochvíl František, nar. 2.1.1890 ve Kvani 22, zemřel ??? Kratochvíl Josef, nar. 14.6.1895 v Kvani 43. 38. pěší pluk. Zemřel 23.8.1917 v boji u Kostanjeva. Území obce se nachází v jižní části Srbska.  Kratochvíl Václav, nar. 10.5.1881 v Kvani 11, vojín 38. pěšího pluku, padl 23.11.1914 na srbském bojišti  Malý Stanislav, nar. 1885 (snad v Zaječově čp. 42),  uveden na pomníku v Kozojedech. Pozn.: V článku Mgr. Garkische ve sborníku Minulostí Berounska, č. 21, je na str. 154 uvedeno: 31.1.1917 Je zde mnoho raněných. Poprvé na vojně, voják malý (v civilu čeledín od Hořovic) – průstřel břicha, mi řekl  – „Nevěřím v Pána Boha, když je taková válka možná.“  Je možné že se jednalo o našeho Stanislava Malého? Pelikán Alois, nar. 18.5.1895 v Zaječově 29 - 7. zeměbranecký pěší pluk. Padl 6.6.1916 na ruském bojišti, místo pohřbení neznámé. PelikánVáclav, nar. 23.9.1886 v Zaječově 92, oženil se 25.5.1914 s Annou Koppovou, zemřel 1919. PosIgnác (Hynek), nar. 29.7.1888 v Nové Vsi 4 - 88. pěší pluk. Zemřel 19.12.1917 v posádkové nemocnici Innsbruck, pohřben vojenském hřbitově v Amrasu, řada D, hrob č. 81 v Innsbrucku. Rambouský František, nar. 12.6.1885 v Zaječově 34, oženil se  28.4.1914 s Barborou Černou, padl 1917. Rambouský František, nar. 1.4.1882 v Zaječově. 7. zeměbranecký pěší pluk. Nezvěstný od r. 1914 (padl?) na ruském bojišti v Karpatech, místo pohřbení neznámé. Rydrich Jos. nar. 29.1.1897 v Zaječově 66, padl 1918. Sojka Václav, nar. 10.3.1892 v Zaječově 65. Prohlášen za mrtvého rozhodnutím Vrchního zemského soudu v Praze dne 12.11.1921 č.j. IV 659/21.  Za den smrti stanoven den 20. července 1916.  Šlapák Josef, nar. 24.4.1890 ve Kvani 18, zemřel  19.3.1915 ve Vídni.  Švamberk Josef, nar. 9.12.1877 v Zaječově 32, padl 1914. Toncar Jan, nar. 3.4.1891 v Zaječově 36, padl 1917. Ungr Alois, nar. 1883 v Zaječově, vojín 28. zeměbraneckého pěšího pluku, padl 19.10.1915 v Gorizii na italském bojišti, Unger Emil, nar. 1897 ve Svaté Dobrotivé, civilní vozka muniční kolony polní pošty č. 120, zemřel 25.12.1916 v záložní nemocnici v Plzni. Pohřben byl 27.12. na ústředním hřbitově v Plzni. Ungr František, nar. 14.10.1880 v Zaječově 87, oddán 10.10.1908 s Barborou Ungrovou, zemřel 1920. Ungr Josef, nar. 31.12.1882 v Zaječově 36, padl 1915. Ungr Josef, nar. 18.3.1866 v Zaječově 36, padl 1915. Ungr Václav, nar. 22.9.1887 v Zaječově 96, padl 1914.   Vajnar Bedřich, nar.  29.8.1893 v Nové Vsi 20, padl 1914. Vajnar František, nar. 22.11.1873 v Kvani 58, domovem Praha XI. – Žižkov. 54. domobranecký prapor. Nezvěstný (zemřel?) 27.3.1915 na severní frontě ruského bojiště.   Vajner Adolf, nar. 30.9.1886 v Kvani 54., vojín 7. zeměbraneckého pěšího pluku, padl 18.9.1914 na poloostrově Parašnica v Srbsku Vodrážka Antonín, nar. 6.7.1883 v Nové Vsi. Nezvěstný od 1.9.1914, místo bojiště i místo pohřbení neznámé. Usnesení zemského soudu v Praze dne 7.12.1923: Antonín Vodrážka, vojín zeměbraneckého pěšího pluku č. 7, narozený roku 1883 v Nové Vsi, politický okres Zbiroh, který se zúčastnil bojů ve světové válce na srbském bojišti a jest od roku 1914 nezvěstný, prohlašuje se za mrtvého, a jako den, který jmenovaný vojín nepřežil, stanovuje se den 1. říjen 1916. Zenker Antonín, nar. 1879 ve Kvani, vojín 28. domobraneckého pěšího pluku, padl v zápolí Lince v Rakousku, zemřel 5.11.1915 v dělostřeleckých kasárnách v Linci, pohřben na hřbitově v Linci č. hrobu 33/125. (pozn.: toto jméno jsem v matrice narozených nenašel!!)

 

Kde to vlastně zemřeli, příp. byli pohřbeni?

Anýž František – Parašnice. Výběžek pevniny u soutoku Driny a Sávy, ve vnitrozemí východně od Plitvických jezer. Anýž Gustav – Wadowice. Město jihozápadně od Krakova, poblíž českých hranic, rodiště Jana Pavla II. Blahovec Jaroslav – Skopje, hlavní město Republiky Makedonie. Braun Václav – Monte di Val Bella. 1.312 m vysoká hora v Alpách na břehu řeky Piavy, západně od Bibione, kde se v srpnu 1918 odehrála jedna z nejkrutějších bitev. Černý Josef – Potutory. Městečko východně od Lvova v Termopilské oblasti na Ukrajině. Hnětkovský Antonín – Pioneza di Solto, Itálie (???) Hnětkovský Heinrich – Kamenice (Sremska Kamenica) poblíž Nového Sadu v Srbsku v autonomní oblasti Vojvodina.  Hnětkovský Josef – Guschov, Rusko (???).  Hrabák Bohumil, – Monte Pertica, Itálie. 1.549 m vysoká hora severovýchodně od Benátek. Na vrcholu je kostnice, poblíž pak hřbitov, zřízený v roce 1935. Jsou na něm uloženy ostatky 10.292 padlých.  Huml Maxmilián – Maramaroš. Je to území mezi severozápadním Rumunskem a západní Ukrajinou s hlavním městem Maramarossziget (dnešní Sighetu Marmaţiei). Huml Václav – Bijeljina. Město na severovýchodě Bosny a Hercegoviny v regionu Semberija. Má okolo 45 tis. obyvatel. Pos Ignác – Amras. Vojenský hřbitov přímo v Innsbrucku je největším vojenským pohřebištěm v Tyrolsku. Ungr Alois – Gorizie. Je to provincie na severu Itálie u Jaderského moře, sousedící s Terstem a Slovinskem. Charvát Augustin – zápolí. Je myšleno zázemí bojiště, kde byl raněn a zemřel v záložní vojenské nemocnici v Bělehradě. Jaroš Jan – Lainbach (Lublaň). Kraňsko je historická země na severu Slovinska s hlavním městem Lublaní. Kasík Emil – Wilkolaz.  Je to vesnice v okrese Kraśnik , Lublinské vojvodství ve východním Polsku, zhruba 32 km jihozápadně od hlavního města LublinuKratochvíl Josef – Kostanjevo. Malá osada v horách, součást obce Štrpce jižní části Srbska, v autonomní provincii Kosovo a Metohija.  Vajnar Adolf – Parašnica. Padl stejně jako František Anýž u soutoku Driny a Sávy, jen o 3 dny dříve. Zenker Antonín – zápolí. Stejně jako Augustin Charvát. Raněn v zázemí bojiště, zemřel v dělostřeleckých kasárnách v Linci. V tomto městě je i pohřben.

Seznamy raněných a zajatých:

Rok 1914                                                                                                                            

Zraněni byli 27.11. svobodník Franz Skalický ze Zaječova 56 (?) postřelen do levé ruky, 30.11. pěšák Václav Hrabák, nar. 18.1.1883 v Zaječově 91, vojín 88. pěšího pluku, oženil se 23.9.1908 s Emilií Kymličkovou, léčen v nemocnici č. 11 v Praze (střelen do levé ruky). 1.11. pěšák 88. pěšího pluku František Rydrych, nar. 15.12.1892 ve Kvani čp. 14, oddán 25.11.1916 s Annou Palkovou. Dne 4.12. náhradní záložník Josef Březina, nar. v Zaječově, dne  20.11. střelen do stehna vojín Alois Šlapák, nar. 10.2.1882 ve Kvani 52, léčen v Budapešti a 9.12. Heinrich Kopp, nar. v Zaječově r. 1891 - průstřel hrudníku. Pěšák 91. pěšího pluku Jaroslav Chalupa z Kvaně leží v tom roce ve Spolkové záložní nemocnici v Budapešti s průstřelem pravého stehna.

Rok 1915

Zajati byli 22.1. Václav Jícha, Václav Huml, ar. 3.2.1876 v Zaječově čp. 54, zajat  v Bitole v Makedonii. Svobodník 28. pěšího pluku Karel Jícha v Pavlodaru v Kazachstánu, nosič raněných Jan Březina v Niši v Srbsku, téhož dne i svobodník 88. pěšího pluku Alois Srp, nar. 7.10.1887 ve Kvani 32, oženil se 20.6.1914 s Antonií Karešovou. 12.2. František Zajíc, 20.2. Emil Vodrážka v Darkau ve Slezsku (nynější lázně Darkov), 25.2. Václav Kop v Rusku, 2.3. Jaroslav Blahovec ve Skoplje, Karel  Hrabák, nar. 30.11.1893 v Zaječově 5, vojín 7. pěšího pluku. 9.3. pěšák Antonín Švamberk v Kainsku u Tomsku, 1.4. Eduard Kreidl v Kainsku (nyní Kujbyšev), 7.4. četař František Hnětkovský, nar. 2.3.1882 v Zaječově čp. 71. Oddán 9.11.1908 s Marií Šlapákovou, zajat v Omsku, Jan Jícha v Tomsku (západní Sibiř), 11.5. také v Tomsku zajat Václav Čech z Kvaně, 7.6. Josef Václav Vajner v Niši v Srbsku, 5.8. vojín 88. pěšího pluku František Jaroš,  nar. 1894 ve Kvani, vojín 88. pěšího pluku Josef Valdhaus, nar. 1890 ze Zaječova, zajat v Rusku  a 20.11. Otokar Strnad v Rusku. Zraněni byli 6.1.1915 pěšák AloisŠlapák, nar. 22.7.1896 ve Kvani 62, oddán 29.1.1921 s Růženou Razímovou, vojín 7. pěšího pluku Jan Tráva ze Zaječova, pěšák 102. pěšího pluku (průstřel levého  ramene), 9.1. Ferdinand Kreidl, 8.7.  pěšák Václav Černý, (viz zajatí 1917) vojín 88. pěšího pluku,  24.7. Václav Šlapák, 15.11. Josef Anýž,, nar. 12.12.1890 v Zaječově čp. 17. Oženil se 21.6.1919 v posádkovém kostele u sv. Mikuláše v Praze s vdovou Zdenkou Humlovou, roz. Maříkovou. 3.12. Stanislav Huml, nar. 1874 v Zaječově, vojín 28. pěšího pluku, Václav Kratochvíl, nar. 17.1.1887 ve Kvani čp. 25, vojín 7. pěšího pluku. V Záložní nemocnici v Plzni je hospitalizován s prostřelenou nohou vojín František Kaše, pěšák 88. pěšího pluku, 3. roty, nar. 1885 ve Svaté Dobrotivé. V Praze Břevnově leží s úplavicí v pobočné plukovní nemocnici č. 11 Karel Charvát, nar. 3.2.1891 v Nové Vsi 41, oddán 25.10.1919 s Annou Ciprovou, četař ve štábu 48.pěšího pluku. František Kotva z Kvaně 6, nar.29.11881, pěšák 7. pěšího pluku, leží s poraněním hlavy v nemocnici č. 2 v Plzni a poté v klášteře v Emauzích v Praze. Josef Kratochvíl, pěšák 6. roty 88. pěšího pluku, nar. 14.1.1887 ve Kvani 95, je hospitalizován v nemocnici Kisszeben v Gyöngyös a 15.1.1919 je oddán s Barborou Šlapákovou.  20. ledna byl zraněn pěšák 6. domobraneckého pěšího praporu Augustin Kraus, nar. ve Kvani.

K roku 1915 ještě jedna zajímavost. V novinách ŽĎÁR vyšel článek o učitelstvu v 1. světové válce, kde je m. j. uvedeno: „Roční přehled mobilizovaného učitelstva zdejšího školního okresu. Domobranci: Markytán, Bauer, Svatá Dobrotivá. Z těch dosud ve frontě kolega Markytán, kolega Bauer v nemocnici na Žižkově, Svatá Dobrotivá Frydrych slouží v Berouně“.


Rok 1916

Zajati byli 25.2.  v Rusku Augustin Hausner, nar. 7.10.1894 v Zaječově č. 60. V roce 1937 vyšel v časopise Československý legionář  tento článek:  Za bratrem Augustinem Hausnerem. Jak se dovídáme od pozůstalých, zemřel dne 7. října 1937 v Praze I. ve věku 43 let ruský legionář bratr Augustin Hausner. Bratr Hausner se narodil 7. října 1894 v Zaječově u Rokycan, tamtéž příslušel. Přihlásil se do legie 24. června 1916 a sloužil jako střelec u druhé roty 4. pluku ruských legií. S touto částí prodělal tuhé boje a v roce 1920 se vrátil do vlasti. Čest jeho památce. Věčnaja pamjať.            Dne 11.12. zajat v Rusku Josef Huml, nar. 24.8.1874 v Zaječově 26,  21.10. pěšák Johann Šlapák, nar. 14.11.1889 v Zaječově 92, zajat v Asinaře v Itálii (dříve hlášen v Niši v Srbsku), oženil se 13.11.1921 s Ludmilou Čermákovou.  27.11. Matthias Reindl, nar. 1893 v Zaječově, pěšák 7. pěšího pluku, zajat v Moskvě, Stanislav Vajner, nar. 18.5.1887 ve Kvani z 22. pluku horských myslivců v Poltavě v Rusku. Oddán  byl 28.10.1912 s Josefou Balejovou.  Jan Kratochvíl, nar. 23.7.1879 ve Kvani 85 (zemřel 21.6.1953 ve Slaném). Svobodník Josef Srp, nar. 20.12.1885 ve Kvani 78, příslušník 88. pěšího pluku, 4 roty, byl nahlášen jako válečný zajatec a byl znovu odveden. Dne 1.10.1910 se oženil s Annou Křejdlovou, v Rusku  Josef Kasík, pěšák 7. pěšího pluku, nar. 16.11.1889 v Zaječově 7, také v Rusku byl 4.6. zajat František Zajíc, pěšák 1. roty 88. pěšího pluku, nar. 12.12.1894 v Zaječově 87  a v Rusku František Kop, nar. 1895  v Zaječově, vojín 7. pěšího pluku. Zraněni13.11. Antonín Kilián a 23.11. Václav Tauš nar. 1877 v Zaječově, pěšák 88. pěšího pluku. V tomto roce leží  ve Spolkové záložní nemocnici v Praze Podolí pěšák 15.pěší roty 28. pěšího pluku Václav Rekl, nar. 25.12.1878 ve Kvani 87. který onemocněl očním katarem.


Rok 1917

Zajat byl dne 6.4. v obci Jelabuga v Tatarstánu pěšák 88. pěšího pluku Václav Černý, nar. 22.11.1880 v Nové Vsi 18 (ten byl 8.7.1915 zraněn). Oddán byl 25.10.1910 s Benignou Jágrovou a zemřel ve svém domě 1.11.1952. Hnětkovský Antonín, nar. 14.1.1888 v Nové Vsi 22, oddán 30.8.1913 s Boženou Hrabákovou, vojín 6. pluku horských myslivců, padl do zajetí v Samarkandu v Uzbekistánu. Vajner František, nar. 15.11.1877 v Nové Vsi 20, vojín 38. pěšího pluku, zajat 14.7.1917 ve Stavropolu, u Samary v Rusku.

Rok 1918

Zraněni byli 1.5.  pěšáci František Pech, nar. 20.2.1897 v Nové Vsi 29  a Josef Šnajdr, nar. 13.7.1898 v Zaječově čp. 84 z 88. pěšího pluku, 18. roty a 23.7. Franz Hebeda, nar. 9.9.1896 ve Kvani č. 4, vojín z téhož pluku. Zajat byl 19.3. v Rusku Jan Huml, nar. 18.7.1893 v Zaječově čp. 27 a Josef Kratochvíl, vojín 88. pěšího pluku, nar. 14.1.1887 ve Kvani 95, zajat v Jekatěrinburgu, oddán po válce 18.1.1919 s Barborou Šlapákovou.

V legiích bojovali ze Zaječova:

Anýž Jan, nar. 12.11.1893 v čp. 41, vojín. Byl zajat v Lucku 2.9.1915, v ruských legiích sloužil od 2.4.1918 v Rozskazovu u 9. střeleckého pluku. Propuštěn byl 23.6.1920. Brynda Jan, nar. 16.5.1893 v čp. 26, bydlel v Kařízku. Vojín – loďmistr. Do zajetí padl v Jaroslavi 5.11.1914, do legií vstoupil 7.10.1917 v Kurganu. Nejdříve bojoval v 7. střeleckém pluku, poté v námořním oddílu. Demobilizován 14.8.1920. Fink Pavel, nar. 1.6.1891 v čp.34, bydlel v Hůrkách u Brna, poručík. 18.12.1917 se oženil s Annou Skudre na faře v Jekatěrinburku. Později spisovatel. Zajat byl 26.12.1914 u Sčagové. Do legií se přihlásil 8.11.1917 v Naděždinském závodě v Omsku, byl zařazen do informačního osvětového odboru 1. záložního pluku V roce 1920 byl demobilizován..  Hausner Augustin, nar. 7.10.1894 v čp. 8, vojín. Zajat byl 1.1.1915 v Tarnově na ruské frontě jako vojín 88. pěšího pluku. Do legií vstoupil v Kyjevě 26.6.1916 a byl zařazen do 4. dělostřeleckého pluku. Propuštěn byl 31.7.1920. Huml František, nar. 3.12.1892 v čp. 47, vojín. 7.2.1915 byl v Karpatech zajat, 19.11.1916 se v Nikolo-Kozylsku přihlásil do legií a 12.10.1917 byl zařazen do 6. střeleckého pluku. V legiích skončil 20.6.1920. Jícha František, nar. 17.4.1894 v čp. 13, vojín 88. pěšího pluku. Po zajetí 19.8.1916 ve Vorochtě byl od 13.6.1918 jako desátník zařazen do 10. střeleckého pluku, kde skončil svoji kariéru dne 20.11.1920. Kerbl Václav, nar. 18.3.1897 v čp. 2, desátník. Zajat 23.8.1917 v Jeleniku, do italských legií se přihlásil 7.6.1918 ve Vittorii, kde byl ihned zařazen do 35. pěšího pluku. Po propuštění 31.12.1919 odešel k četnictvu. Kopecký Antonín, nar. 29.5.1892, četař. Vnuk slavného loutkáře Matěje Kopeckého, jako místo narození je v matrice zapsáno Zaječov, čp. neznámé. Oženil se 26.4.1919 s Marií Langronovou, zemřel 11.1.1953. Kopp Václav, nar. 24.9.1879 v čp. 77, vojín. Zajat 23.8.1917 v Jeleniku, do depozitní roty italských legií vstoupil 13.7.1918. 11.4.1919 nastoupil neurčenou dovolenou, propuštěn byl 11.4.1920. Krumphanzl Čeněk, nar. 15.1.1893 v čp. 95, v rodném listu zapsán ještě jako  Vincenc Vlastimil. Zajat byl 2.8.1915 v Polazzo Doberdo v hodnosti kadet, v italských legiích u 32. pěšího pluku, kam byl zařazen 1.4.1918,  dosáhl hodnosti kapitána. KrumphanzlJosef, nar. 27.4.1891 v čp. 95, vojín 59. pěšího pluku, byl zajat 8.10.1914 v Ravě Ruské. Do ruských legií se přihlásil 1.7.1917 v Bogotolu, byl přidělen do 4. polní nemocnice v Čeljabinsku a dosáhl zde hodnosti zdravotnického kapitána. Propuštěn byl 15.6.1920. Křikava František, nar. 19.5.1870 v čp. 15, vojín 18. polního pluku, se v Bernu 1.8.1918 přihlásil do francouzské legie a byl zařazen do 1. divize. Zde 28.10.1918 skončil. Údaj o zajetí nebyl nalezen. MatoušekBohumil, nar. 6.2.1896 v čp. 99, desátník 7. zeměbraneckého pěšího pluku. U Olyky padl 17.9.1915 do ruského zajetí a 8.9.1916 byl v Taškentu zařazen do 4. střeleckého pluku, kde 15.6.1920 skončil  jako poručík. Pašek Václav, nar. 4.6.1881 v čp. 94, vojín. Byl zajat 17.5.1915 v Bolechově, 1.1.1917 požádal o zařazení do legií, byl však odeslán z neznámých důvodů zpět do zajateckého tábora. Podle zákona č. 462/1919 Sb. není legionářem. Pivoňka František, nar. 19.9.1874 v čp. 34, svobodník 11. pěšího pluku. Po svém zajetí 19.9.1917 u Monte Falcone se 9.10.1917 přihlásil ve Folignu do italských legií a byl přidělen k 39. pěšímu pluku. 15.3.1919, již jako desátník, obdržel dovolenou na neurčito, zemřel v Praze 27.10.1936. Šlapák Jan, nar. 14.11.1889 v čp. 92, vojín 7. domobraneckého zemského pluku. Zajat byl 28.12.1914 u Lazarevace, 10.2.1918 vstoupil do francouzské legie a byl zařazen k 23. střeleckému pluku. Demobilizován byl 17.5.1919. Toncar Jan, nar. 3.3.1891 v čp. 36, vojín. Od 16.6.1916 sloužil v ruských legiích u 1. střeleckého pluku, 1.12.1918 byl vymazán ze seznamu jako nevrátivší se z výzvědného poslání. Vodrážka František, nar. 15.1.1897 v čp. 11, vojín 88. pěšího pluku.. 19.7.1924 se oženil s Julianou Hrabákovou. Po svém zajetí 15.6.1916 u Bučače se 6.10.1916 v Dárnici přihlásil do ruských legií. Byl zařazen ke 2. střeleckému pluku a v hodnosti desátníka byl 16.12.1920 demobilizován.

A tady jsou legionáři z Kvaně:

Anýž Jan, nar. 29.10.1875 v čp. 25, svobodník 38. domobraneckého pěšího pluku. Oženil se 4.10.1923 s Marií Mesnerovou. Byl zajat 8.9.1914 v Lublinu, v Krasnojarsku byl zařazen do legií, odkud byl 6.3.1920 propuštěn. Čejka Alois, nar. 9.11.1888 v čp. 68, vojín 88. pěšího pluku. Byl zajat 8.9.1914 v Ruské Ravě, do legií zařazen v Tockij Orenburgu a propuštěn z nich 24.9.1920. Holman Antonín, nar. 9.4.1897 v čp. 57, desátník 35. pěšího pluku. Zajat byl 25.5.1918 v Presanu, do legií se přihlásil v Sulmoně a byl propuštěn 31.12.1919. Holman Václav, vojín 7. dragounského pluku, nar. 26.9.1897.  Zajat v Kirlibabě 18.9.1916, do legií vstoupil 17.9.1917 a byl demobilizován 30.11.1919. Oddán 7.10.1919 s Marií Švamberkovou. Hrabák Emil, nar. 6.4.1888 v čp. 96, bytem ve Hvozdci, vojín 88. pěšího pluku Oženil se 8.11.1920 s Marií Jíchovou, svobodník. Zajat 24.10.1915 v Burganovu. 20.5.1916 se v Kyjevě přihlásil do legií, propuštěn byl 3.7.1920. Charvát Josef, nar. 18.5.1888 v čp. 97, svobodník 88. pěšího pluku. Bydlel v Lenešicích u Loun. Zajat byl 26.11.1914 v Košicích. Přihlásil se v Petropavlovsku 1.7.1917 do legií, kde sloužil jako telegrafista střeleckého pluku. Propuštěn byl 27.9.1920. JíchaAntonín, nar. 2.3.1883 v čp. 92, vojín 88. pěšího pluku. Zajat byl 3.4.1915 v Karpatech, v legiích sloužil jako divizní vozataj 2. střelecké divize. Propuštěn byl 15.10.1920.  Jícha František, nar. 9.11.1877 v čp. 70, bytem Škvrňany, vojín 7. domobraneckého pěšího pluku. Byl zajat 18.9.1915 v Rovně, do legií se přihlásil v Omsku a sloužil tu ve strážní rotě. Propuštěn byl 5.5.1920. Již před válkou se oženil se 24.4.1909 s Annou Pelikánovou. Lev Emil, nar. 26.1.1892 ve Kvani 56 - vojín střelmistr 22. lehkého dělostřeleckého pluku. Do ruského zajetí padl na Dukle 5.4.1915 a do  legií byl zařazen 29.1.1918 v Charkově k 1. lehkému dělostřeleckému pluku. 22.4.1920 byl z legií propuštěn. Oddán 17.6.1922 v Plzni s Marií Šeflovou z Tymákova. Zemřel 5.2.12955 v Plzni – Železničářská 9. Skuhravý Jindřich, nar. 19.11.1884 v čp. 30, bydlel v Padrti, šikovatel 22. praporu polních myslivců. Zajat 30.1.1915 v Karpatech, přihlásil se do legií 10.8.1916 v Taganrogu, kde poté sloužil ve štábu 1. divize. Jeho služba v legiích skončila 23.4.1920. SrpKarel, nar. 13.8.1880 v čp. 28, vojín 88. pěšího pluku. Do zajetí padl 27.7.1915 u Podhajce. Do legií se přihlásil v Bolgradu v Bessarabské gubernii. Působil ve 3. střeleckém pluku a demobilizován byl 31.12.12919. Oženil se ještě před válkou 10.7.1909 s Josefou Motlovou. Šlapák Antonín, nar. 20.3.1896, vojín, bydlel v Zaječově čp. 84. Od 1.5.1919 sloužil jako voják ve 21. střeleckém pluku francouzské legie.  Po válce se oženil  5.11.1924 s Františkou Sklenářovou. Šlapák Jan, nar. 3.8.1898 v čp. 52, vojín 7. pěšího pluku, bytem v Zaječově.  Zajat byl 23.8.1917, pak byl od 3.3.1918 zařazen do 33. pěšího pluku italských legií.  Šlapák Josef, nar. 2.12.1893 v čp. 44, od 26.10.1914 vojín 88. pěšího pluku, zajat 5.2.1915 v Karpatech, přihlásil se 1.9.1918 v Omsku do ruských legií a od toho dne zde sloužil u 3. střeleckého pluku. Demobilizován byl 17.11.1920. Šnajdr Adolf, nar. 14.10.1876 v čp. 57, vojín. Zajat 29.10.1915 v Lucerně, do italských legií zařazen 27.5.1918 jako zásobovač (sussistenze). V legiích skončil 4.5.1919, kdy nastoupil neurčitou dovolenou. Šnajdr Antonín, nar. 18.1.1874 v čp. 57, vojín. Zajat 7.8.1917 v Gorici, 27.8.1918 vstoupil do italských legií a sloužil zde, tak jako jeho bratr Adolf, jako zásobovač. Demobilizován byl 4.5.1919. Šoltys František, nar. 19.71893 v čp. 10, vojín 88. pěšího pluku. 1.1.1918 se přihlásil do ruských legií, byl zařazen do střeleckého pluku a 4.2.1921 propuštěn. Ungr Karel, nar. 12.5.1881 v čp. 67, bytem v Kopistech u Mostu, vojín 88. pěšího pluku. Byl zajat 30.5.1915 v Bolechově, v ruských legiích pak sloužil jako dělostřelec 1. lehkého dělostřeleckého pluku. Propuštěn byl 23.4.1920. Vajner Hynek, nar. 5.10.1889 v čp. 89, vojín 88. pěšího pluku. Zajat 15.9.1915 u Tarnopolu. V legiích sloužil u 7. střeleckého pluku. 10.12.1917 odejel na dvouměsíční dovolenou, ze které se nevrátil a byl prohlášen za nezvěstného. Poté se však oženil se 24.6.1918 s Annou Taušovou. Vajner Stanislav, nar. 18.5.1887 v čp. 58, svobodník 22. praporu polních myslivců. Zajat byl 6.9.1914 v Ravě Ruské, v legiích byl nejdříve příslušníkem strážní roty a poté jako četař bojoval ve 3. střeleckém pluku. Propuštěn byl 15.6.1920. Ještě před válkou se oženil 28.10.1912 s Josefou Balejovou.

V časopise Československý legionář jsem ve vydáních z roku 1919 ještě nalezl tyto legionáře ze Zaječova a Kvaně:

Vydání č. 31 ze dne 9.8.1918: Ballý František, 20.12.1887 v Kladně, bytem Kvaň. Byl zajat 4.4.1915 v Karpatech, kde bojoval jako vojín 7. zemského pěšího pluku. Do ruských legií byl zařazen 30.11.1917 v Kamensku, ve Sverdlovské oblasti, 100 km jihovýchodně od Jekatěrinburgu, kde bojoval stále jako vojín ve 2. lehkém dělostřeleckém pluku. Byl propuštěn 3.5.1920.

Vydání č. 35 ze dne 6.9.1919:  Kratochvíl František, nar. 2.2.1893 Kvaň (v matrice narozených jsem nenalezl).

Vydání č. 38 ze dne 27.9.1919: Srp Karel, 13.8.1880  ve Kvani. Sloužil jako vojín v 88. pěším pluku, zajat byl 27.7.1915 v Podhájcích, malém městě na západní Ukrajině. Do ruských legií se přihlásil v Bolgradu v Bessarabii, městě na jihu Ukrajiny, nedaleko hranic s Moldávií, zařazen do nich byl 1.5.1917, a to jako střelec ve 3. střeleckém pluku. Propuštěn byl 31.12.1919.

Vydání č. 39 ze dne 4.10.1919: Šnajdr Bohumil, 15.12.1892 Kvaň (v matrice narozených jsem nenalezl)  a Štochl Oldřich, 22.7.1888 v Zaječově 55. Byl zajat hned na začátku války 24.11.1914 jako desátník 88. pěšího pluku. V ruských legiích, kam se přihlásil až 4.8.1917, bojoval v hodnosti vojína u 3. technické roty.

Vydání č. 41 ze dne 18.10.1919:  Vodrážka Emil. nar. 27.12.1888 v Kladně. Po narození bydlel ve Štěpánově, okr. Kladno a poté ve Kvani. Byl zajat 1.10.1916 v Berežanech na Ukrajině, cca 100 km jihovýchodně od Lvova jako vojín 88. pěšího pluku. Již 4.10.1916 byl v Borispolu, městě s 50 tisíci obyvatel v Kyjevské oblasti, zařazen do 1. střeleckého pluku. V ruských legiích sloužil až do 26.5.1926, kdy byl propuštěn jako četař 3. technické roty. Po válce bydlel v Praze.

 

Z.K.


Obsah postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Rozhlas
Hlášení ze dne 10.07

Zítra 11. 7. 2019 od 10 do 15 hod. nepoteče voda v části obce Zaječov, Cihelna, Hamburk a Varta. Bude probíhat oprava vodovodu. Děkujeme za pochopení

Přečíst celé hlášení >

Oddíl postranní lišty

Vyhledávání

Oddíl postranní lišty

Kalendář akcí
<< srpen 2019 >>
PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Informační systém

Patička stránky